Dva dobrodruzi na cestách

Celý rok spořádaní – práce, firma, povinnosti, děti, budík… a pak přijde ten okamžik, kdy to všechno hodíme za hlavu. Jednou ročně se z nás stanou bezstarostní dobrodruzi, kteří neřeší, kde budou spát, jestli dojedou nebo dojdou, ani kam vlastně na té křižovatce odbočí. Dovolená pro otrlé – a přesně takovou máme rádi. Trochu bezdomovci a hodně spokojení.

Antonín je náš Velorex (pořízen 3. 6. 2020) a je kapitola sama pro sebe. Po "kompletní renovaci" – což, jak se ukazuje, znamená začátek nekonečného příběhu oprav, ladění a objevování. Nechceme ale dokonalý stroj, chceme veterána s duší. A tu má – někdy až moc výraznou. Já jsem mu propadl okamžitě, žena o něco později… ale teď už v tom jedeme spolu.

Už po dvou měsících jsme vyrazili na první expedici a od té doby je velorexová dovolená to, na co se celý rok těšíme.

Jízda? Nepopsatelná. Dost rychlá, abychom někam dojeli, a dost pomalá, abychom to opravdu prožili. Vůně polí, letní déšť, místní kuchyně… vítr ve vlasech bez střechy, nebo pohoda "pod plachtou". Jsme blízko silnici i lidem. Ti na nás mávají, usmívají se, děti si ukazují… a občas se nám i smějí. A přesně to nás baví nejvíc.